Zlo, nepřátelé a nestvůry

***

Původ zla ve Středozemi sahá ještě před stvoření světa. Jeho zdrojem je Melkor, později známý jako Temný nepřítel Světa, Morgoth. Na svoji stranu svedl mnoho mocných bytostí a ještě mnohem víc původně dobrých tvorů a stvoření zkazil, pokroutil ke svým záměrům. Morgoth sám totiž nemohl vytvořit nic, co by mělo vlastní život nebo zdání života. Morgothova zášť a moc byla na počátku nezměrná, a díky tomu se v každém živém tvoru skrývá semínko zla. Boj se zlem ve Středozemi tak nikdy úplně neskončí, i když se zrovna zdá, že bylo poraženo.

Na následujících řádcích popíšeme nepřátele a nestvůry, o nichž hráčské postavy slyšely, ať už z dávných legend či současných příběhů, nebo se mohly s nimi setkat (a měly to štěstí, že přežily).

Skřeti

Skřeti jsou ohavnou nápodobou elfů a lidí, prvním velkým zlem spáchaným přímo na národech Středozemě. Jejich temná srdce jsou naplněna nenávistí ke všemu, včetně svých stvořitelů a pánů v čele s Morgothem. Vyskytují se v mnoha různých podobách a velikostech, od drobných skřetích zvědů až po strašlivé skřetí náčelníky, jejichž jména se po staletí vracejí, jako by snad nemohli ani zemřít. Každá z hráčských postav o skřetech přinejmenším slyšela a mnozí s nimi bojovali. I ten nejmenší skřet je nebezpečný nepřítel. 

Vrrci 

Vrrci jsou většími a mnohem nebezpečnějšími příbuznými obyčejných vlků. Mezi elfy kolují zvěsti o tom, že je kdysi vypěstoval Morgoth se Sauronem, v dobách před východem Slunce a Měsíce. Ti, co přežili setkání s vrrky, tvrdí, že alespoň někteří z nich umějí mluvit a dokáží se tak domlouvat se svými přirozenými spojenci, skřety. Po celém Eriadoru kolují zvěsti o vesnicích zmasakrovaných smečkami vrrků. I jediný vrrk umí nadělat paseku v jednotce zkušených válečníků.

Duchové

Každý živý tvor se skládá ze dvou částí, hmotného těla a ducha či duše. Co se děje s duší po smrti hmotného těla se liší u každého národa Středozemě. Nicméně, je-li osud příznivý, opustí Středozemi a nikdy se z nich nestanou zlí, záštiplní tvorové, kteří straší živé. Ne všichni duchové však byli původně živí. Někteří mohou být povoláni zlou vůlí (odkud, o tom ani moudří mezi elfy netuší) a nikdy nemuseli spatřit svět živých. Všichni do jednoho jsou však nebezpeční, především srdcím těch, na které právě těžce dopadl Stín.

(Velcí) Pavouci

Původ velkých pavouků je zahalen tajemstvím. Snad jen Vznešení elfové, Noldor, by mohli říct pár slov o Ungoliant, Ničitelce Stromů, a jejích potomcích. Ale jen málo z nich se odváží vyprávět o hrůzách a smutku s tím spojených. Velcí pavouci jsou nebezpeční pro každého. Jejich jed prý dokáže usmrtit i nejmocnějšího elfího válečníka a léčba takového zranění není v silách téměř nikoho. Možná i proto se mohou obyvatelé Středozemě považovat za šťastné, že velcí pavouci už dlouho žijí jen v pověstech a legendách. 

Sauron

“Ve všech činech Melkora Morgotha na Ardě, v jeho obrovských dílech i v jeho vychytralých klamech měl Sauron díl a byl jen o to méně zlý než jeho pán, že dlouho sloužil jinému a ne sobě.” (Quenta Silmarillion)

Sauron byl druhý Temný pán, stvořitel Jednoho Prstenu. Byl nadobro poražen na konci Druhého věku a jeho panství Mordor je stráženo gondorskými vojáky. Sám se podílel na vypěstování mnoha nestvůr, včetně vlčích nestvůr, některých skřetích plemen a dalších ohyzdností. Jeho nejstrašlivějšími služebníky byly Prstenové přízraky. I ty však zmizely s ním na konci Druhého věku.

Draci

Draci, okřídlení i neokřídlení, patří naštěstí už jen do legend Středozemě. Plazí stvůry vytvořené Morgothem zapříčinily mnohé tragédie a zničilo lidské, elfí i trpasličí osudy. Mnoho velkých hrdinů Středozemě s nimi bojovalo, ale s pádem Morgotha na konci Prvního věku, téměř zmizeli ze všech vyprávění. Traduje se, že snad kdesi na severu Středozemě by mohli žít draci. Je však jen málo těch, kdo by se vypravili tak daleko a vrátili se, aby o tom přinesli zprávu.

Balrogové

Ohniví démoni a po Sauronovi nejděsivější služebníci Morgotha. Pod jejich sekyrami a biči zemřel nejeden Velekrál Noldor a mnoho obyčejných válečníků v hrůze uprchlo jen při pohledu na ně. Od Války Hněvu na konci Prvního věku je však nikdo nespatřil. I pro elfy patří jen do pověstí o dávných dobách. 

Prstenové přízraky

“Devět mužům: každý je k smrti odsouzen.” (Pán Prstenů)

Sauron vykoval Jeden Prsten a získal tak moc nad dalšími Prsteny moci. Po válce s elfy ve Druhém věku získal mnoho z nich do svého držení a devět z nich dal mocným lidským králům, čarodějům a válečníkům. Moc těchto pánů vzrostla, ale po čase je Prsteny zradily a stali se z nich Prstenové přízraky, vytržení mimo svět živých, zotročení vůlí Jednoho. Jejich pouhá přítomnost dokázala zmrazit srdce i velkých válečníků. Jejich největší zbraní byl strach. V legendách ale také kolují zvěsti o tajemných čepelích Prstenových přízraků, které uměly jiné proměnit v menší přízraky, sloužící Prstenovým přízraků a jejich pánu. Po pádu Saurona před více než 1400 lety však i Prstenové přízraky zmizely. A pomalu vybledla i pouhá vzpomínka na ně.