Zajatci z Angmaru

V roce 1356 napadl Černý kapitán se svým vojskem Arnor, dobyl Rhudaur a část arnorského území, dokud nebyl zastaven spojenými armádami Cardolanu a Arthedainu. Nestačilo mu, že prakticky ovládal území, potřeboval i zkrotit lidi, Dúnadany i horaly, kteří se začali bouřit proti němu. Z tohoto důvodu nechal vypálit několik vesnic, aby jeho odpůrci viděli co se stane těm, kteří se mu nevzdají. Při plundrování Rhudaurského království nechal zajmout stovky místních obyvatel, ale i poutníků, kteří tudy procházeli. Vypráví se, že ti, kteří padli do zajetí černého kapitána, byli vyslýcháni a mučeni. Ty, které nezlomil silou, vydíral výhrůžkami, co se stane jejich příbuzným. A některé mučil a trápil jen pro vlastní potěšení.

***

„Přestaň kvičet a umyj se,“ řekla starší žena děvčeti. Nebyla o nic lepší než skřeti, kteří ji používali jako pomocného dozorce. Tady se člověku opravdu dostanou pod kůži, pomyslela si. Dívka byla strachy bez sebe, co se chystá. Strnula jako bezmocné zvíře. „Budu muset odejít?“ ptala se sama sebe. Vyděšeně se začala tisknout k mřížím, jako by to byl její domov. „Jestli vylezeš, tak to budu já, kdo to schytá bičem,“ vyštěkla dozorkyně a trhla řetězem kolem jejího krku. Dívka zakopne a padá přes okraj římsy.

***

„Pojď ke mě,“ řekla láskyplně mladá, ale zubožená žena. Dozorkyni se podlomily nohy a upadla na svou přítelkyni. „Už to nevydržím, všichni tolik trpí.“ Ani netuší, jak se mi dostala pod kůži, vzpomněla si na dívku. Vzlykala. Hnusila se sama sobě. A měla vztek. To ona musela každý den dělat ta nejtěžší rozhodnutí. To ona musela být nejtvrdší. Protože když polevila, někdo to schytal od skřetů, a ona pak taky. Často si přála umřít, ale nemohla je tu všechny nechat na pospas surovosti skřetů. 

***

Chytil ji pod krkem a jednou rukou zvedl do výšky. Věděl, že má jen pár vteřin, než přijdou skřeti. Co největší silou s ní hodil proti kamenné stěně. Už nevěděl, co je to slitování. Čestný voják už je pryč, uchechtl se v duchu. Už nechtěl vědět, co je to slitování. Tohle místo v něm probouzelo to nejhorší. A teď jim ukáže, že to byla chyba probouzet. Přibíhá krásná žena, křičí na něj, ať to nedělá. „To si měla říct ona, když to děvče shodila dolů“, zakřičí na ni zpět. Dozorkyně je zborcená krví a přibíhají skřeti. Zbytek končí ve tmě a bolesti. Mně se pod kůži nedostanou, pomyslel si Dúnadan. A mýlil se, už před nějakým časem.

Představujeme vám další herní skupinu: Zajatce z Angmaru. V této skupině budete moci hrát za ty, kterých se dotkl Stín… a změnil je bez možnosti návratu. Mezi zajatci se vyskytují Dúnadané, lidé, horalé, trpaslíci a elfové.